22. 04. 2014, 19:30 » Analýzy - Autor: Petr Widenka

Fanouškům Toronta to muselo připadat jako špatný vtip. Jejich tým se šest měsíců držel v postupových vodách, ale jakmile se NHL znovu rozjela po olympijské pauze, Maple Leafs se propadli do čirého herního utrpení. Po Soči dokázali svěřenci Randyho Carlylea vyhrát pouze šest z 23 odehraných zápasů a jejich tým se propadl až na 12. místo ve Východní konferenci. Byla to těžká rána i vůči tomu, že loni se Toronto po osmi letech probojovalo do play off a vypadalo to, že kanadskému týmu znovu svítá na lepší časy.

V březnu se pod ostrou kritiku expertů i fanoušků dostal náhradní gólman James Reimer. Ten nahradil Jonathana Berniera po venkovním utkání proti Anaheimu, které se odehrálo 10. března a po němž byl kanadský gólman dva týdny mimo hru. Reimer odchytal sedm utkání, ale na své konto si připsal jediné vítězství a jeho úspěšnost zákroků byla hluboko pod hranicí 90 procent. Bernier se sice koncem měsíce vrátil, ale ani on nedokázal odvrátit herní agónii svého týmu.

Přitom to byl právě pětadvacetiletý brankář, na jehož bedrech se vezl v průběhu sezóny celý tým. Na branku Maple Leafs šlo v průměru za zápas skoro 36 střel, nejvíce v celé NHL. Bernier tak v některých zápasech, a nebylo jich zrovna málo, musel čelit i 40 až 50 střelám soupeře. Je docela dobře možné, že jeho zraněním praskla výkonnostní bublina, která vytvářela z Maple Leafs lepší tým, než ve skutečnosti je.

Jak se ukázalo, Torontu kriticky chybí schopný defenzivní bek. Obránci jako Jake Gardiner nebo Morgan Rielly sice prokázali, že dokážou velmi dobře podporovat ofenzivu týmu, avšak v obrané práci mají značné mezery. V tomto ohledu vynikal asi nejvíce Tim Gleason, ovšem to je proti nejlepším týmům ligy málo.

Naopak pozitivní se ukázala spolupráce Phila Kessela s Jamesem Van Riemsdykem, kteří dohromady nasbírali 141 bodů. Společně s Lupulem, Bozakem a Kadrim tvořili ofenzivní jádro mužstva, které je navíc do příštích let zajištěno smlouvami. Výbornou se pak ukázala loňská výměna Jonathana Berniera z LA Kings, který prokázal, že na jeho výkonech se dá určitě stavět.

Co je pro kanadské mužstvo ještě horší, podřezalo si pod sebou větev dlouhodobými kontrakty s hráči, jejichž výměna je v současné situace v podstatě nemožná. V posledních dnech roku 2013 se vedení týmu dohodlo na novém kontraktu s kapitánem týmu Dionem Phaneufem. Ten vejde v platnost v příští sezóně a kanadský bek si díky ní přijde na 49 miliónů USD, které mu budou vypláceny po dobu následujících sedmi let.

Těžko říci, co vedení týmu vedlo k takovému to kroku, při vší úctě k Phanuefovi, kanadský obránce rozhodně výkonnostně nepatří do této kategorie. Tato smlouva z něj ale přesto učiní třetího nejlépe placeného obránce ligy, který si přijde na lepší peníze než Zdeno Chára či Duncan Keith, kteří budou letos patřit mezi horké favority na zisk Norris Trophy.

Ještě větší trable však natropí smlouva, kterou byl minulé léto oceněn David Clarkson. Ten loni ukončil svoji sedmiletou misi u New Jersey Devils a zamířil právě do Kanady. V barvách Maple Leafs letos odehrál 60 utkání, připsal si však jen 11 bodů za pět branek a šest asistencí. Ono by to ve výsledku ani nevadilo, kdyby nebyl třetím nejlépe placeným hráčem týmu. Z platového stropu letos ukrojil 5,25 miliónů USD a tak bude činit ještě dalších šest let.

Tedy pokud se jej Maple Leafs nerozhodnou vyplatit ze smlouvy nebo vyměnit, ale druhá možnost v podstatě padá, jednak kvůli poměru cena/výkon, jednak z důvodu klauzule o výměně pouze z výslovným souhlasem hráče. Přitom další útočník Mason Raymond, podepsaný loni v létě rovněž jako volný hráč, letos nasbíral úctyhodných 45 bodů a z platového stropu ukrojil jen pětinu toho, co Clarkson.

Je otázkou, jaké plány má Brendan Shanahan, který se stal před dvěma týdny novým týmovým presidentem pro hokejové operace. Stěžejní rovněž bude, jestli svoji pozici na trenérském stolic uhájí Randy Carlyle, jenž byl ani ne před rokem oslavován za dovedení Maple Leafs do play off. A samozřejmě jak to bude s letními posilami, protože i když má v současnosti Toronto volných 20 miliónů pod platovým stropem pro příští sezónu, pořád je v kádru hned sedm hráčů bez nového kontraktu.