Když Nashville Predators vstupovali v roce 1998 do NHL, trvalo jim celých 13 let, než se probojovali do druhého kola. Na velký úspěch však organizace stále čekala a ani průběh loňského ročníku nenasvědčoval, že by se na tom něco mělo změnit. Predators nakonec byli rádi, že se z posledního osmého místa dostali do bojů o Stanley Cup. Co se ale stalo v dalších dvou měsících, bylo neuvěřitelné a parta okolo Ryana Johansena, Romana Josiho a Pekky Rinneho napsala příběh, který přesně vystihuje podstatu play off: ze skupiny neznámých či nedoceněných hráčů se díky play off stanou hrdinové a obdivovaní hokejisté. Dokáží ale v Nashvillu na uplynulý ročník navázat a stát se konzistentním favoritem na zisk Stanleyova Poháru?

#	TEAM	GP	W	L	OTL	PTS	GF:GA	OT	SO	U/O	HOME	ROAD
8.	Nashville Predators	82	41	29	12	94	240:224	6-12	2-4	41-41	24-9-8	17-20-4

Nashville vstupoval do nové sezóny s jednou velkou změnou: v týmu už nebyl dlouholetý hráč a kapitán Shea Weber, jehož klub v červnu 2016 vyměnil do Montrealu za P.K. Subbana. Jinak se ovšem mužstvo až tolik nezměnilo a po ročníku, kdy došlo do sedmého utkání druhého kola, si brousilo zuby na další, tentokrát už snad delší tažení. Do základní části ovšem vůbec nevstoupilo dobře, když si v říjnu připsalo mizernou bilanci 2-5-1.

Díky listopadu (9-3-2) to sice klub znovu dotáhl na relativně dobré pozice, ale kvůli prosinci (5-6-3) museli Predators zachraňovat postup v únoru a březnu. Nakonec skončili Preds s 94 body na čtvrtém místě Centrální divize, ale protože měli méně výher v základní hrací době nebo prodloužení než Calgary, vstupovali do vyřazovacích bojů jakožto držitelé druhé divoké karty. To znamenalo souboj s vítězem celé konference ze Chicaga.

PRVNÍ KOLO

Většina lidí tipovala jako favority na postup zkušené Blackhawks, ale to, co Predators předvedli, bylo něco neuvěřitelného. Chicago totiž mělo s hrou Nashvillu už od začátku obrovské problémy. Hlavní příčinou byly skvělé výkony gólmana Predators Pekky Rinneho, který v prvních dvou utkáních série pochytal všech 59 střel a po vítězstvích 1:0 a 5:0 zajistil Preds vedení 2:0 v sérii.

Když už Blackhawks ve třetím duelu konečně dali gól a po dvou třetinách vedli 2:0, vypadalo to, že by se mohli dočkat tolik důležité výhry. To by však na ledě nesměl být Filip Forsberg. Švédský mladík ve třetí třetině dvěma zásahy vyrovnal a v 17. minutě prodloužení dokonal obrat krásnou akcí po Nealově nahrávce Švýcar Kevin Fiala.

Predators ovládli i třetí utkání a z ničeho nic vedli nad jedněmi z favoritů a vítězi celé konference už 3:0 na zápasy! Pouhá jedna výhra jim tak zbývala k postupu. A tu také Predators nakonec získali, a to hned ve čtvrtém utkání, v němž nedali svému soupeři šanci a po třech gólech vedli v polovině třetí dvacetiminutovky už 3:0. Dokráčet k vítězství 4:1 a především postupu do druhého kola už byla samozřejmost.

DRUHÉ KOLO

Ve druhém kole tak Predators po rychlém sweepu Blackhawks narazili na dalšího soupeře z Centrální divize, tentokrát St. Louis Blues, kteří v prvním kole rovněž překvapili favority z Minnesoty, a to v pěti zápasech. První vyrovnaný duel nakonec vyhráli těsným poměrem 4:3 díky gólu Vernona Fiddlera z 55. minuty Predators, ale před třetím zápasem a přesunem do Nashvillu už bylo srovnáno, Blues totiž druhé utkání vyhráli poměrem 3:2.

Pokud byli během základní části i play off Preds skutečně někde téměř neporazitelní, bylo to na domácím ledě. Nashville tuto dominanci potvrdil i ve třetím a čtvrtém utkání, když zvítězil 3:1 a 2:1 a dostal se na dosah historickému úspěchu - totiž postupu do konferenčního finále, což se klubu nikdy předtím nepodařilo. Blues sice v pátém duelu ještě hrozbu vyřazení díky brankám Jaškina a Schwartze odvrátil, ale v šestém utkání už zase kraloval Nashville a jeho hlavní opory Johansen a Josi. Oba dva dali po gólu a na jeden nahráli a nakonec mohli se zbytkem týmu slavit první postup do třetího kola v historii klubu.

TŘETÍ KOLO

V něm čekali na Nashville další favorité a vítězové Pacifické divize Anaheim Ducks, kteří nejdříve smetli v prvním kole ve čtyřech zápasech Calgary a ve druhém kole si nakonec poradili s Edmontonem. Ducks navíc postoupili do konferenčního finále podruhé za poslední tři roky a jména jako Getzlaf, Kesler či Perry slibovala vyrovnanou a těžkou sérii. Predators sice v základní části zaznamenali zápornou bilanci na domácím ledě, ale v play off se jim venku dařilo neméně úspěšně než doma. To potvrdili už v úvodním duelu série, ve kterém nejenže měli výrazně více střel, ale především se jim podařilo zvítězit, o vítěznou branku se totiž v prodloužení postaral James Neal.

Nashville byl střelecky aktivnější i ve druhém střetnutí a na začátku zápasu se dostal do vedení 2:0, ale Ducks do konce druhé třetiny skóre otočili a nakonec se radovali z výhry 5:3. Třetí duel se odehrával v režii Predátorů, ale skóre otevřel v 16. minutě druhé třetiny Perry. Nashville nicméně na začátku třetí periody srovnal a v čase 57:17 rozhodl o výhře 2:1 obránce domácích Roman Josi. Nashville tak prodloužil svoji neporazitelnost na domácím ledě v play off na pět utkání, ale to už byla konečná. Anaheim totiž uspěl ve čtvrtém střetnutí, když v 11. minutě prodloužení rozhodl díky šťastnému odrazu Perry.

Série se tak stěhovala zpět do Anaheimu za vyrovnaného stavu, jenže s jednou velkou ztrátou v řadách Nashvillu. Ve čtvrtém zápase se totiž zranil centr první lajny Ryan Johansen a do zbytku vyřazovacích bojích už nenastoupil. Tým tak přišel o důležitého hráče, jehož přítomnost proti Getzlafovi a Keslerovi byla téměř nepostradatelná. Preds ale dokázali zvítězit, i když už střelecky zaostávali. V pátém duelu vyhráli díky brankám do té doby neznámých Pontuse Aberga a Austina Watsona v druhé polovině třetí třetiny 3:1 a postup vybojovali v šestém střetnutí, když třemi góly zazářil Colton Sissons a dva góly dal u výhry 6:3 již jmenovaný Watson.

FINÁLE STANLEY CUPU

Predators pokračovali v přepisování klubové historie. Nejprve poprvé v historii postoupili do konferenčního finále a o pár dní později se dostali do závěrečného kola vyřazovacích bojů - finále Stanley Cupu. Do něho se z Východu probojovali obhájci trofeje Pittsburgh Penguins, takže před Nashvillem byl těžký úkol - zabránit Penguins, aby jako první tým v éře platového stropu obhájil vítězství.

Úvodní utkání finálové série přineslo spoustu zajímavých momentů. Ten první se udál v první třetině, když P.K. Subban střelou od modré čáry dostal Preds do vedení. Jenže kouč domácích Mike Sullivan si vzal Coach Challenge a poté, co se ukázalo, že Filip Forsberg se těsně ocitl v ofsajdovém postavení, rozhodčí branku neuznali. To nabudilo Penguins, kteří ve zbytku úvodní dvacetiminutovky dali tři góly. Nashville ale dalších 37 minut totálně ovládal hru, vyrovnal a Penguins nepovolil jedinou (!) střelu na branku. Tou první za necelé dvě třetiny však Pittsburgh rozhodl. Přišla z hole Jakea Guentzela a tři minuty a 17 sekund před koncem znamenala výhru Pittsburghu a vedení 1:0 v sérii.

Po první třetině druhého utkání platil po brankách Aberga a Guentzela vyrovnaný stav, ale přestože Nashville kontroloval puk po většinu utkání (32 střel oproti 19), další gól už nedal. Penguins naopak díky Guentzelově brance po deseti vteřinách od úvodního vhazování třetí dvacetiminutovky a dvěma gólům Wilsona a Malkina v rozmezí pouhých 15 sekund, které z branky vyhnaly Pekku Rinneho, vedli už 4:1 a i přes neuznaný gól ze začátku třetí třetiny se mohli radovat z druhé výhry.

Nashville tak mířil domů za velmi nepříznivého stavu, zatímco Tučňáci, stejně jako před rokem proti San Jose, vedli po úvodních dvou domácích duelech 2:0. Predators ale na domácím ledě excelovali a potvrdili to i tentokrát. Skóre duelu sice otevřel po necelých třech minutách Guentzel, ale díky brankám Josiho a Gaudreaua, jež od sebe dělilo 42 sekund, skóre ve druhé třetině otočili a po dalších třech gólech slavili první vítězství. Na to navázali i ve čtvrtém zápase, ve kterém se o další vítězný gól postaral Gaudreau a díky zásahům Arvidssona a Forsberga skóre vyšplhalo na 4:1. Série se tak vracela do Pittsburghu za vyrovnaného stavu.

Na pátý zápas by ale Predators nejradši zapomněli. Penguins v něm totiž už po první třetině vedli 3:0 a díky dalším třem gólům v průběhu druhé třetiny smetli Nashville tenisovým kanárem 6:0. Penguins se tak přiblížili kýžené obhajobě, zatímco svěřenci Petera Laviolettea čelili poprvé za celé play off hrozbě vyřazení. Možná proto se na obou stranách hrál v šestém zápase na ledě Bridgestone Arena opatrný hokej a góly začaly padat až ve třetí třetině. Bohužel pro domácí dali oba hosté z Pittsburghu, když v čase 58:25 poslal svůj tým do vedení po šťastném odrazu Patric Hornqvist a výhru definitivně pojistil 14 sekund před koncem Carl Hagelin.

Nashville na Stanley Cup sice nedosáhl, ale zaznamenal obrovský úspěch. Málokdo by před začátkem vyřazovacích bojích tipoval, jaké tažení Predators předvedou a jen málokdo by tipoval, že to budou oni, kdo budou ve finálové sérii čelit Pittsburghu a že s ním budou hrát více než vyrovnanou partii.

STATISTIKY

Na závěr ještě nějaké ty statistiky. O pozici nejproduktivnějšího hráče Predators v základní části se dělili Ryan Johansen a Viktor Arvidsson (oba 61 bodů) s tím, že Arvidsson, jenž zažil svůj nejlepší rok v kariéře, byl společně s Filipem Forsbergem s 31 zásahy nejlepším střelcem. Právě Forsberg se ještě dostal přes hranici 50 bodů (59), zatímco Josimu do ní chyběl pouhý bod. Mike Fisher (42), v loňském ročníku kapitán Nashvillu, Subban (41) a Neal (40) pak dosáhli na metu 40 bodů. V play off pak vévodili Forsberg (16), Josi (14), Ellis, Johansen, Arvidsson (všichni 13), Sissons, Subban (oba 12) a Ekholm (11).

Jasnou jedničkou v základní části i v play off byl Pekka Rinne (31-19-9). Ten sice svými dalšími statistikami (91.8 % a 2.42 GAA) příliš neohromil, ale jeho čas nastal v play off, kdy nejprve čaroval proti Chicagu, poté vychytal střelce St. Louis i Anaheimu, a i když proti Pittsburghu prožil horší sérii, jeho výkony ve všech domácích zápasech série patřily mezi excelentní. Kdyby Predators bývali vyhráli, patřil by mezi jedny z favoritů na Conn Smythe Trophy. Náhradníkem pak byl jeho krajan Juuse Saros (10-8-3, 92.35 % a 2.35 GAA).

PŘÍCHODY A ODCHODY:

Nashville byl během léta poměrně dost aktivní, ať už se jedná o podpisy smluv s chráněnými, či nechráněnými volnými hráči. Mezi největší posily, které generální manažer David Poile přivedl na trhu s volnými hráči, byli útočníci Nick Bonino (čtyři roky, 16.4 miliónů dolarů), který přišel paradoxně od rivala z Pittsburghu, a bývalý forvard Predators Scott Hartnell (jeden rok, jeden milión). Jako nechránění volní hráči pak přišli také brankáři Anders Lindback (jeden rok, 650 tisíc) a Matthew O'Connor (jeden rok, 650 tisíc) a útočník Pierre-Cedric Labrie (jeden rok, 650 tisíc).

1. července pak Predators získali od Vegas ruského obránce Alexeje Jemelina výměnou za volbu ve třetím kole draftu 2019, což se nyní při dlouhodobém zranění Ryana Ellise může hodit. Jemelin totiž určitě bude hrát mezi top čtyřmi obránci Predators.

Mnohem více hráčů podepsalo nové smlouvy jakožto chránění volní hráči (RFA). Byli mezi nimi obránce Andrew O'Brien (jeden rok, 650 tisíc) a útočníci Frederick Gaudreau (tři roky, dva milióny), Pontus Aberg (dva roky, 1.3 miliónů), Viktor Arvidsson (sedm let, 29.75 miliónů), Austin Watson (tři roky, 3.3 miliónů) a Ryan Johansen (osm let, 64 miliónů). Na nové smlouvě se těsně po prohře ve finále Stanley Cupu dohodl také švýcarský zadák Yannick Weber (jeden rok, 650 tisíc).

Nyní ale pojďme k odchodům, kterých také nebylo málo. Kariéru ukončili jednoroční kapitán a stálice v řadách Nashvillu Mike Fisher a sedmatřicetiletý forvard Vernon Fiddler, jenž přišel do Predators v únoru. Klub pak také ztratil během expanzního draftu Jamese Neala, jenž bude jednou z tváří nového týmu ve Vegas.

Další hráči pak odešli na trh s volnými hráči se statusem UFA, a to brankář Jonas Gunnarsson (HV71, SHL), obránci Adam Pardy (bez angažmá) a Brad Hunt (Vegas), útočníci Harrison Zolnierczyk (momentálně na zkoušce na Floridě), Mike Ribeiro (bez angažmá, zvažuje konec kariéry), P.A. Parenteau (momentálně na zkoušce v Detroitu), Mike Liambas (Anaheim) a Jaynen Rissling (ECHL smlouva s farmou farmy San Jose Allen Americans, ECHL, momentálně na zkoušce u farmy Sharks v San Jose Barracuda, AHL). Gólman Marek Mazanec se pak nejprve na konci července dohodl na nové roční smlouvě, ale nakonec ji rozvázal a odešel do KHL do týmu Slovan Bratislava.

PŘEDPOKLÁDANÁ SESTAVA:

ÚTOK

Filip Forsberg - Ryan Johansen - Viktor Arvidsson

Kevin Fiala - Nick Bonino - Craig Smith

Scott Hartnell - Calle Jarnkrok - Pontus Aberg

Austin Watson - Frederick Gaudreau - Colton Sissons

OBRANA

Roman Josi - Mattias Ekholm

Alexej Jemelin (Ryan Ellis) - P.K. Subban

Matt Irwin - Yannick Weber

GÓLMANI

Pekka Rinne - Juuse Saros

ZASLOUŽÍ SI POZORNOST:

Čtyřiadvacetiletý Švéd strávil většinu loňské sezóny na farmě v Milwaukee, v jejímž dresu si v 56 utkáních připsal 31 branek a 52 bodů. Jeho skvělých výkonů si samozřejmě všimli i nahoře v Nashvillu a dopřáli mu 15 utkání v základní části, v nichž nasbíral dva body. Jeho pravý čas ale nastal ve vyřazovacích bojích, ve kterých nastoupil do 16 zápasů a ukázal, co v něm je. Celkem totiž zaznamenal pět bodů (2+3) s tím, že třemi důležitými body (1+2) se podílel na postupu Predators v posledních dvou střetnutích konferenčního finále proti Anaheimu. V létě navíc podepsal dvouletou smlouvu s ročním platem ve výši 650 tisíc dolarů, a pokud si do základní části přenese formu z vyřazovacích bojích, budou v něm Predators mít skvělého a zároveň levného forvarda. Jedno je ovšem jisté: Aberg je připraven zařadit se mezi pravidelně hrající hráče v NHL.

TIP NA UMÍSTĚNÍ:

Pro Nashville bude těžké zopakovat jarní tažení do finále, ale na druhou stranu je jasné, že jakýkoliv jiný výsledek nežli postup alespoň do finále Západní konference bude považováno za neúspěch. Predators se stali legitimními kandidáty na Stanley Cup a i přes letní změny by měli mít více než schopni konkurovat v silné Centrální divizi.

Na druhou stranu Predators ztratili v létě zkušeného a produktivního Jamese Neala a lídra a kapitána Mikea Fishera. Příchod Nicka Bonina určitě pomůže, ale o tom, jak moc gólů a bodů přinese do týmu pětatřicetiletý Hartnell, se dá pochybovat. V útoku sice budou dál zářit Forsberg, Johansen a Arvidsson, ale pochybnosti se rojí u obrany a brankářů. Protože Ellis nevyjede k zápasu dříve než v lednu, v top čtyřce ho nahradí Jemelin, jenž by ale mohl mít s rychlou hrou, kterou praktikuje kouč Laviolette, problémy. A Matt Irwin s Yannickem Weberem na tom nebudou o moc lépe. V brance navíc bude dělat jedničku Rinne, jemuž bude v listopadu 35 let a se stoupajícím věkem by horší sezóna nebyla až takovou výjimkou a překvapením. Pokud se tak skutečně stane, převezme větší roli dvaadvacetiletý Saros, jehož jedinými zkušenostmi je 22 utkání v NHL, a je nejisté, zda by ji zvládl.

Tak či onak, v Nashvillu mají všechno připravené, aby mohli aspirovat na další úspěch a tentokrát i Stanley Cup. Predators budou v příští sezóně patřit mezi favority na zisk Stanley Cupu a postup do play off bude tentokrát samozřejmostí. Co se stane dál, je těžké odhadovat, ale nebude pro mě překvapením, pokud se Josi a spol. dostanou opět do třetího anebo čtvrtého kola. Podle mého názoru se sice do finálové série neprobojují, ale pokud se jim to podaří, šokovaný rozhodně nebudu.