06. 02. 2012, 20:00 » Úhel pohledu - Autor: Radoslav Vavřina

Letošní sezona se nám přehoupla do února a situace v české extralize, kde momentálně působí zkušený bitkař David Kočí a jeho snaživý, ale už vůbec ne tolik kvalitní jmenovec, David Štich, je dosti pozoruhodná. Štich možná jednou, až nabere dávku zkušeností, dosáhne Kočího kvality, ale ještě je na to čas a pravděpodobně ani jedno z těchto jmen v zámořském hokeji už neuvidíme. Nechci tu nijak básnit o těchto dvou bitkařích, ale poslední dobou čelil Štich kritice, která však nemusela být oprávněná. Jeho bitky s Jiřím Kuchlerem a Romanem Eratem, kteří jsou oba třicátníci a na Šticha ztrácí kolem 10 centimetrů, prý nebyly úplně fér. Co Kuchlera s Eratem spojuje, je to, že se provinili zákroky na hraně pravidel vůči spoluhráčům mladého bijce, jehož hlavním úkolem je chránit své parťáky. Poslední dobou podobných případů přibývá i v NHL, ale severoamerické týmy, na rozdíl od Kladna a Brna, kde uvedená dvojice forvardů působí, mají hráče, kteří mohou své hříšné spoluhráče v případě výzvy zastoupit. Je to ale dobře? Neměli by cenu za hit na hraně zaplatit ti, kteří ho doručili?

5. Ilya Kovalchuk (New Jersey Devils) – Brayden Schenn (Philadelphia Flyers)
Překvapivý souboj, který ale plyne z toho, co bylo výše řečeno. Zac Rinaldo se ukázal v nejhorším možném světle nebezpečným podkopnutím Pariseho, ale nakonec musel v rohu čelit hned několika výzvám, včetně té od ruské superhvězdy. Ta nakonec skončila ve zdánlivě vyváženém páru s mladíkem Schennem, ale, jak už říká spolukomentátor zápasů Devils, Chico Resch, Kovalčuk má velice silné nohy, které mu, společně s knokautem na konci, v tomto souboji vybojovali překvapivou výhru.



Vítěz podle hockeyfights.com: Ilja Kovalčuk (99 %).

4. Patrick Kaleta (Buffalo Sabres) – Matt Martin (New York Islanders)
Ano, dva power forvardi, kterým nebudeme ještě říkat bitkaři, ale, jak je známo, mají rádi toe-to-toe. Stále si vybavuji, jak Martin nedávno přivítal Zacka Kassiana do NHL, nebo bitku z minulé sezony, ve které Kaleta nadělil několik rychlých úderů Dereku Dorsettovi. Každý vyznavač kodexu snad fandil Martinovi, který nemá ochranný štítek, a to hlavně proto, že Kaleta nechtěl helmu se štítkem odhodit. Nakonec o ní přišel a nejen to. V rychlé výměně, která skončila Kaletovým objetím, poklesl v tabulce respektu o něco níže.



Vítěz podle hockeyfights.com: Matt Martin (45 %).

3. Jared Boll (Columbus Blue Jackets) – Jim Vandermeer (San Jose Sharks)
Zajímavé sledovat Vandermeera, jak se při bitkách směje. Trochu mi připomíná Matthewa Barnabyho nebo Maxima Lapierra, který však, když shodí rukavice, o úsměv rychle přichází. Stylem hry se však více Barnabymu než Vandermeer přibližuje Boll, který sice na tvrdého beka ztrácí několik centimetrů, ale výhru se mu podařilo opravdu těsně ukořistit. Sérii tedy v této bitce vyrovnal, ale pak si to ve stejném zápase rozdali znovu, a to už se Vandermeer vrátil do vedení.



Vítěz podle hockeyfights.com: Jared Boll (43 %).

2. Chris Thorburn (Winnipeg Jets) – Krys Barch (Florida Panthers)
Thorburn se probudil do zimního spánku a proti Philadelphii byl na dvou třetinách cesty k hattricku Gordieho Howa. Ale kromě jeho branky pak Jets vstřelili pouze vítězný nájezd utkání, takže si musel vystačit z velice cenným gólem a pěknou bitkou. O pár dní později už byli Jets na slunné Floridě, kde zahodil rukavice s Barchem, jehož výkony po příchodu z Dallasu připomínaly znovuzrození. Asistent kapitána Jets však překvapil, když Barche v pěkné bitce umlčel. Zajímavostí je, že za měsíc to bude šest let od první, a do nedávna rovněž jediné, bitky těchto dvou bojovníků. Tehdy hrál Barch za Iowu a Thorburn za Rochester v American Hockey League.



Vítěz podle hockeyfights.com: Chris Thorburn (82 %).

1. Ryan Reaves (St. Louis Blues) – Brian McGrattan (Nashville Predators)
Wow. Tahle bitka je tak perfektní, že mi zvedla tep snad ze všech letošních bitek nejvíce. Krátce poté jsem si ji musel pustit znovu, což u většiny soubojů dělám až po delší době, nebo před psaním bitkařského okénka. Jestli si děláte kompilaci nejlepších momentů sezony, ale bitky tam nedáváte, dost možná uděláte výjimku.



Vítěz podle hockeyfights.com: Brian McGrattan (74 %).

Top bitkař: BRIAN McGRATTAN (NASHVILLE PREDATORS)
Pozice: pravé křídlo
Věk: 30 let
Místo narození: Hamilton, Ontario, Kanada
Výška: 193 cm
Váha: 104 kg
Bitky v NHL: 59 v základní části, 11 v přípravných zápasech
Bitky v AHL: 92 v základní části
Bitky v OHL: 54 v základní části

Škoda, že neshazuje rukavice častěji, protože by pak měl asi jisté místo nejlepšího bitkaře této sezony. McGrattan je opravdu skvělý a v divizi, kde jsou tři z mých oblíbených týmů a Preds mezi ně nepatří, se stal mým favoritem. A to nejen co se bitkařského okénka týče, ale i mé srdce, které hoří láskou k jednomu z největších rivalů Preds, to tak cítí. To jen, aby jste pochopili, jak dobrý McGrattan je. Navíc baví fanoušky už když zahazuje rukavice, o čemž se přesvědčíte, když video jeho bitky s Reavesem nevypnete hned po skončení souboje, ale počkáte si na replay.

Další kandidáti: Ryan Reaves, Jared Boll.