Philadelphia Flyers - Vyřazené dresy
 | #1 Bernie Parent - Parent chytal v NHL za tři týmy - Boston, Toronto a hlavně Philadelphii, kde si udělal největší jméno. Parent se narodil v Montrealu, kde v té době chytal Jacques Plante, takže o dětském idolu bylo jasno poměrně brzy a to bylo ještě umocněno tím, že v sousedství Parentových bydlela Planteho sestra, za kterou legendární brankář Montrealu pravidelně jezdil a mladý Bernie měl tedy možnost svého hrdinu často vidět i mimo led. Původ z frankofonní oblasti nadělal Parentovi v juniorském věku hodně potíží, protože mladý brankář neuměl moc anglicky a díky tomu byl často terčem různých vtípků a narážek. Kvůli tomu Parent dokonce nějaký čas odmítal rozhovory v angličtině, protože se bál, že řekne něco špatně. Naštěstí na ledě je jedno, jak dobře mluvíte, protože tam rozhodují výkony a ty měl Parent velice dobré už od juniorů, kde s týmem Niagara Falls Flyers v roce 1965 vyhrál dokonce prestižní Memorial Cup. Dvakrát vyhrál také Dave Pinkney Trophy, což je trofej udělovaná brankáři (nebo brankářům) týmu v Ontario Hockey League, který v sezóně inkasoval nejméně branek. Přechod z juniorů mezi dospělé pro něj nebyl snadný, protože nebyl draftován, ale nakonec se dokázal dostat do týmu Bostonu Bruins, kde během dvou sezón odchytal pouze 57 utkání. V červnu 1967 se v NHL uskutečnil rozšiřovací draft, protože liga se tehdy rozrostla ze šesti na 12 týmů, a Parenta si z Bostonu zamluvila Philadelphia. U Flyers se Parent stal postupně brankářskou jedničkou, ale poté přišla možná trošku nečekaná výměna do Toronta. To se psal rok 1971. U Maple Leafs se Parent potkal se svým dětským idolem Jacquesem Plantem, kterému v té době bylo už 42 let, ale i přes pokročilý věk měl parádní sezónu. Spolupráce s Plantem dala Parentovi strašně moc zkušeností a mladý brankář navíc vyzrál po technické i výkonnostní stránce - podával vyrovnanější výkony. Pro sezónu 1972-73 Parent neměl s Leafs vyjednaný nový kontrakt a proto se rozhodl jako první hráč z NHL zkusit štěstí v nově vzniklé lize WHA. Podepsal smlouvu s Miami Screaming Eagles, ale tento tým neměl kde hrát a proto byl přemístěn do Philadelphie, kde vznikl tým Philadelphia Blazers. Tým byl slabý a po jedné sezóně se opět stěhoval do Vancouveru, kam ale Parent už nešel, protože se během play off WHA rozhodl odejít z této soutěže a vrátit se do NHL. Nechtěl však jít do Toronta, které proto vyměnilo práva na Parenta do Philadelphie Flyers za brankáře Douga Favella a první volbu v draftu. Pro Flyers to byl jeden z nejlepších obchodů v jejich historii. Hned další sezónu dovedl Parent Philadelphii k prvnímu Stanley Cupu v historii organizace a další rok se Flyers podařilo pohár obhájit. Během obou sezón navíc Parent obdržel Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře ligy a také Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play off. Po těchto dvou sezónách se ve Philadelphii často říkalo: "Jen Pánbůh zachrání víc než Bernie Parent." K tomu asi netřeba dodávat žádné komentáře. V ročníku 1975–76 se tým z města bratrské lásky chystal na další jízdu za Stanley Cupem, ale Parent musel před touto sezónou na operaci s krkem (skříplé nervy) a stihl pro to odchytat pouze 11 zápasů v základní části, když se ještě musel v brance střídat s dočasnou brankářskou jedničkou Waynem Stephensonem, a dalších osm přidal v play off, kde Philadelphia nestačila až ve finále na Montreal. Jenže nucená pauza byla na výkonech Parenta znát. Nestihl se dostat do potřebné herní pohody, zranění krku ho stále bolelo a kdo ví, jak by finále dopadlo, kdyby byl brankář Flyers zdravý a rozchytaný. Bohužel pro Parenta jeho krk už mu nedal pokoj až do konce kariéry. V dalších třech sezónách měl Parent sporadicky nějaké zdravotní potíže a pomalu zvažoval konec kariéry, protože si připadal, že už začíná výkonnostně ztrácet. Naštěstí pro něj mu pomohl jeho kamarád Jacques Plante, který v té době už ukončil kariéru, ale když ještě chytal, tak měl podobný styl jako Parent. Plantemu stačilo dva dny pozorování a přesně řekl Parentovi, co musí změnit a zlepšit, aby byl opět jeden z nejlepších brankářů v NHL. Přišla sezóna 1977–78 a Parent chytal velice dobře a všem i sám sobě naposledy dokázal, že stále umí. Bohužel 17. února 1979 utrpěl Parent v zápase proti New Yorku Rangers zranění pravého oka a to mu ve 34 letech ukončilo jeho kariéru. Poškození zraku bylo bohužel trvalé. To přinutilo mnohé brankáře v NHL (a nejen tam) přejít od laminátových ochran obličeje ke klasickým helmám s mřížkou. Dokonce i některé amatérské či juniorské soutěže od té chvíle nařizovaly používání klasických helem s mřížkou a nikoliv pouze laminátových masek. Po konci kariéry pracoval Parent jako trenér brankářů u Flyers, kde pomáhal v kariéře Ronu Hextallovi či již zesnulému Pelle Lindberghovi (oba v barvách Flyers vyhráli Vezina Trophy). Philadelphia slavnostně vyřadila jeho číslo jedna 11. října 1979, o pět let později byl Parent přijat do hokejové Síně slávy v Torontu. V dresu Flyers zatím nenastoupil lepší brankář než právě Bernie Parent, který zřejmě naposledy chytal za Philadelphii 31. prosince 2012, když nastoupil na žádost fanoušků k NHL Winter Classic Alumni Game - zápas veteránů mezi Flyers a Rangers. Parent odchytal pouze úvodních pět minut (vzhledem ke svému věku), ale šlo na něj pět střel - ani jednu za svá záda nepustil a za tento výkon byl později vyhlášen jako první hvězda zápasu. Parent dodnes často chodí na zápasy Flyers, účastní se různých akcí tohoto klubu a rozdává tam lidem radost, tak jak to zkrátka dělá většina hokejových legend velikosti Bernieho Parenta. |
 | #2 Mark Howe - Howe hrál v NHL celkem za tři týmy - Hartford, Philadelphii a Detroit. Jméno Howe je v hokeji samozřejmě obrovský pojem a Mark je jedním ze dvou synů legendárního Gordieho Howea. Mark Howe začínal svou profesionální kariéru v lize WHA, kde odehrál dohromady šest sezón za Houston Aeros a New England Whalers, než přešel do NHL. Proč to píšeme? Důvod je prostý. V Houstonu se totiž Mark sešel v jedné šatně se svým otcem Gordiem a také bratrem Martym. Všichni tři v té době byli aktivní hráči, což bylo něco neuvěřitelného. Mark hrál na pozici obránce a ve své éře patřil mezi nejlepší všestranné zadáky na světě, výborně bruslil, skvěle nahrával, zdobil ho také obrovský přehled o hře - třikrát mu jen těsně unikla prestižní James Norris Memorial Trophy pro nejlepšího beka ligy. V NHL odehrál celkem 16 sezón, třikrát (dvakrát s Flyers, jednou s Red Wings) se svým týmem dostal až do finále Stanley Cupu, ale jako hráč ho ani jednou nezískal. Přesto v 929 utkáních základní části nasbíral na obránce parádních 742 bodů (197 gólů a 545 nahrávek). Je historicky nejproduktivnějším obráncem (480 bodů) v historii Philadelphie. Mark Howe byl v roce 2003 uveden do hokejové Síně slávy amerického hokeje a od roku 2011 patří také do té pro hokejistu nejprestižnější - hokejové Síně slávy v Torontu. Bylo řečeno, že Mark Howe nikdy nezískal Stanley Cup jako aktivní hráč, ale jako funkcionář (video trenér a poté profesionální skaut v organizaci Red Wings) má doma hned čtyři prsteny za vítězství stříbrného poháru (1997, 1998, 2002 a 2008). Flyers vyřadili jeho dres 6. března 2012, předtím byl posledním takto oceněným hráčem Bill Barber v roce 1990. |
 | #4 Barry Ashbee - Ashbee hrál v NHL za Boston a Philadelphii. V dresu Bruins odehrál pouze 14 utkání, za Flyers jich přidal dalších 270. Zbytek profesionální kariéry strávil v AHL v týmu Hershey Bears. Do mužstva Philadelphie se dostal až ve svých 31 letech a postupně se z něho stal pro mužstvo velice důležitý defenzivně laděný obránce, který hrál tvrdě, ale zároveň na tehdejší poměry "Broad Street Bullies" čistě. Díky své tvrdé hře byl však často zraněný. V sezóně 1973/74 byl vybrán do druhého All-Star týmu celé NHL. V tom ročníku odehrál 69 utkání, vstřelil čtyři branky, na dalších 13 nahrál a hlavně měl v hodnocení plus/minus +52 bodů. Flyers v té sezóně vyhráli svůj historicky první Stanley Cup, ale Ashbee u toho na ledě bohužel nebyl, protože 28. dubna 1974 byl během čtvrtého utkání semifinále play off proti New Yorku Rangers zasažen pukem do obličeje a utrpěl vážné zranění oka, které ukončilo jeho hráčskou kariéru. Ihned po této sezóně byla Ashbeemu nabídnuta funkce asistenta trenéra Flyers. Ashbee tuto nabídku nejdříve s díky odmítl, protože si myslel, že mu byla nabídnuta pouze ze soucitu kvůli jeho zranění a následnému konci kariéry. Nakonec však práci asistenta trenéra vzal a Philadelphia dokázala Stanley Cup obhájit. Ashbee má díky tomu své jméno na Stanley Cupu jako aktivní hráč a také jako člen realizačního týmu. Ashbee dále pokračoval jako asistent trenéra, ale v dubnu 1977 oznámil veřejnosti šokující zprávu, že má leukémii a zároveň však poprosil, aby z toho novináři nedělali zbytečně velkou vědu. O měsíc později, přesněji 12. května, zemřel. Organizace Flyers vyřadila jeho číslo 13. října 1977. Na počest kanadského beka vznikla také Barry Ashbee Trophy, kterou ve Philadelphii od sezóny 1974/75 po každé sezóně dostává nejlepší obránce mužstva. |
 | #7 Bill Barber - Barber odehrál celou svou kariéru ve Philadelphii, kde se během 12 sezón dvakrát radoval ze zisku Stanley Cupu. Už mezi juniory v týmu Kitchener Rangers patřil Barber jako centr mezi výjimečné hráče, čehož si pochopitelně všimli zástupci Flyers a při amatérském draftu 1972 si ho vybrali v prvním kole jako celkově sedmého hráče v celkovém pořadí. Svou první profesionální sezónu 1972-73 začal Barber na farmě v AHL v týmu Richmond Robins, ale po 11 utkáních (9+5) byl kvůli marodce povolán do prvního týmu Philadelphie a ten už nikdy neopustil. Ve zbytku sezóny odehrál za Flyers 69 zápasů a získal 64 bodů, Calder Trophy pro nejlepšího nováčka mu těsně unikla - v hlasování skončil druhý za Stevem Vickersem New Yorku Rangers. V juniorech hrál Barber centra, ale ve Philadelphii z něj udělal legendární trenér Fred Shero levé křídlo. I díky tomu později vznikla slavná LCB line (Reggie Leach, Bobby Clarke, Bill Barber), která je považována za nejslavnější útočnou formaci v historii Flyers. Barber byl především vynikající střelec (se 420 góly je na prvním místě v tabulce střelců týmu Philadelphie - v každé ze svých 12 sezón dal minimálně 20 branek), ale rodák z kanadského Callanderu se snažil být celoplošně platným hráčem, takže pracoval i na své defenzivní hře a sám přiznal, že si po skončení kariéry přál, aby na něj bylo vzpomínáno jako na všestranného hráče a ne pouze jako na kanonýra. Když se však vysloví jméno Barber mnozí fanoušci si také ihned vzpomenou na hráče, který se často snížil k tomu, že nafilmoval nějaký pád, po kterém šel soupeř na trestnou lavici. Ještě stojí za zmínku, že Flyers v sezóně 1979–80 neprohráli 35 zápasů v řadě a právě Barber byl jedním z důvodů, proč se tak stalo. Tu sezónu prošla Philadelphia počtvrté za posledních sedm let do finále Stanley Cupu, ale prohrála s New Yorkem Islanders 2:4 na zápasy. V té době už Barber samozřejmě patřil k nejlepším ligovým hráčům a byl jedním z lídrů Flyers. Sezónu a půl dokonce nosil kapitánské céčko, než si ho opět převzal Bobby Clarke, který o něj přišel kvůli pravidlům NHL - hrající asistent trenéra nemohl být zároveň kapitán mužstva a právě Clarke byl v období 1979 - 1982 u Philadelphie hrajícím asistentem trenéra. Konec kariéry přišel pro Barbera v roce 1984 a ačkoliv se ten rok podrobil operaci kolene, tak už mu zdravotní stav jeho nohy nedovolil návrat na led. Barberovo číslo sedm bylo vyřazeno z kolekce dresů Flyers 7. října 1990, ve stejném roce byl Barber přijat do hokejové Síně slávy v Torontu. Po hráčské kariéře se z Barbera stal trenér a skaut. V trenérské funkci zažil největší úspěch v roce 1998, kdy dovedl Philadelphii Phantoms (AHL) ke Calder Cupu. V NHL odtrénoval pouze dvě sezóny, ale v roce 2001 obdržel Jack Adams Award pro nejlepšího kouče NHL. V letech 2002 - 2008 pracoval jako ředitel hráčského rozvoje v Tampě Bay a proto mohl slavit v roce 2004 zisk třetího Stanley Cupu, tentokráte už jako funkcionář. |
 | #16 Bobby Clarke - Clarke odehrál celou svou profesionální kariéru ve Philadelphii, kde se postupem času stal nejproduktivnějším a také nejuznávanějším hráčem v historii klubu. Už mezi juniory Clarke vynikal a patřil mezi nejlepší hráče svého ročníku v celé Kanadě, ale v 15 letech mu lékaři diagnostikovali cukrovku, nemoc měla vliv na jeho zrak (na ledě musel nosit kontaktní čočky). Informace o jeho zdravotním stavu samozřejmě neunikla pozornosti generálních manažerů týmů NHL, kteří se báli, že už tak křehký Clarke nebude mít s cukrovkou v tvrdé NHL šanci. Teď už víme, že se nemohli více mýlit. Až jako 17. hráče v pořadí (tehdy už 2. kolo draftu) si Clarkea vybrala na draftu v roce 1969 Philadelphia a bylo to jedno z klíčových rozhodnutí, které později mělo výrazný dopad na hru Flyers. Zajímavé je, že ihned po draftu dostala Philadelphia dvě atraktivní nabídky na výměnu Clarkea, ale obě s díky odmítla. Jenom pro upřesnění to byly nabídky od Montrealu a Detroitu. Hned první sezóna v dresu Flyers dala všem pochybovačům jasně najevo, že Clarke bude schopný hrát na úrovni NHL a to byl teprve začátek. V dalších sezónách se pouze zlepšoval a postupně se stal nepostradatelným hráčem a ikonou tehdejších Broad Street Bullies. Ve 23 letech byl zvolen kapitánem mužstva, které později dvakrát dovedl až k samotnému Stanley Cupu. Během své kariéry Clarke proslul svou fyzickou hrou, ale také zákroky, které by normálně přemýšlející člověk prostě neudělal - máme na mysli jeho seknutí holí do kotníku Valeri Kharlamova v šestém zápase Summit series (Světová série mezi Kanadou a Ruskem v roce 1972), kdy ruskému protihráči zlomil kotník či úder horním koncem hokejky do hlavy (spánku) nic netušícího československého obránce Františka Pospíšila při přátelském utkání v Praze - opět to byl rok 1972, tehdy se kanadský tým vracel domů z vítězné Summit series. Kdyby Clarke neměl ve své kariéře několik podobných excesů, tak by byl dokonalým příkladem hokejisty. To je samozřejmě i teď, ale své činy na ledě už zpět nevezme a občas předvedl něco, co neměl dělat. Když však hrál hokej, tak patřil k nejlepším hráčům své doby. Je téměř neuvěřitelné, že přes svůj fyzicky náročný styl hry vynechal Clarke v NHL pouze 44 zápasů základní části. Celkem odehrál Clarke během 15 sezón 1144 zápasů, ve kterých nasbíral 1210 bodů. Je zatím jediným hráčem Flyers, který překonal hranici tisíc bodů. V hodnocení účasti na ledě (statistika +/-) má 506 kladných bodů, což ho řadí na celkové páté místo v dějinách NHL. Z útočníků má lepší bilanci pouze Wayne Gretzky (+518 bodů). Musíme také zmínit, že ve své kariéře vyhrál několik individuálních ocenění a z těch nejdůležitějším můžeme uvést - Bill Masterton Memorial Trophy za oddanost hokeji, Frank J. Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka NHL, 3x Hart Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče NHL, Lester B. Pearson Award (nyní známa jako Ted Lindsay Award) - ocenění pro nejužitečnějšího hráče, kterého vybírají sami hráči. Jedna perlička na závěr - pouze ve dvou zápasech za Flyers nehrál Clarke se svým číslem 16. Bylo to při zápasech ve Winnipegu a Minnesotě v roce 1981, kdy byl jeho dres ukraden ze šatny a jediné volné číslo bylo 36. Philadelphia slavnostně vyřadila Clarkeovo číslo 15. listopadu 1984, tedy ve stejný rok, kdy legendární útočník oznámil svůj konec kariéry. Do hokejové Síně slávy v Torontu byl Clarke uveden v roce 1987. Po aktivní kariéře pracoval ve vedení Flyers - dlouho byl prezidentem klubu a generálním manažerem, kdy proslul zejména konfliktem s hvězdným Ericem Lindrosem, jenž do Philadelphie přišel ve velké výměně z Quebecu (jenom pro upřesnění tehdy byl generálním manažerem Flyers Russ Farwell, jenž tuto výměnu uskutečnil). Clarke byl také generálním manažerem týmu Kanady pro olympijské hry 1998 v Naganu, kde hvězdami napěchovaný kanadský výběr skončil až na šokujícím čtvrtém místě. |
Uživatelské menu
Vyhledávání
LiveScore
Zápasy týmu
Nejtipovanější zápasy
Narozeniny hráčů
| 30.12. | Scuderi, Rob | 46 let | |
| 30.12. | Wick, Roman | 39 let | |
| 30.12. | Nakladal, Jakub | 37 let | |
| 30.12. | Aronson, Taylor | 33 let | |
| 30.12. | Scherbak, Nikita | 29 let | |
| 30.12. | Pilut, Lawrence | 29 let | |
| 30.12. |  | Shesterkin, Igor | 29 let |
| 30.12. |  | Sawchenko, Zach | 27 let |
Aktuální přestupy týmu
| 05.11. | Attard, Ronnie |  | > |  | ||
| 05.11. | Gleason, Ben | | > | | ||
| 06.09. | Staal, Marc | | > | |||
| 05.07. | Gurianov, Denis | | > | |||
| 02.07. | Richard, Anthony |  | > | | ||
| 01.07. | Sandstrom, Felix | | > |  | ||
| 29.06. | Atkinson, Cam | | > | |||
| >> všechny přestupy týmu | ||||||
Aktuální zranění týmu
| 04.12. | | Deslauriers | - horní část těla |
| 10.10. | | Ellis | - kyčel |
| >> všechna zranění týmu | |||
Osobnosti NHL
Nejnovější komentáře
| 09.11.2024 23:34 - darth0bane - Nějak jste nevychatali začátek zápasu Winnipeg vs. Dallas ;-) [Hlavní diskuze] |
| 02.04.2024 16:40 - exkvizitna - Zdravím, chcem sa len spýtať je reálne nejaká šanca že Toronto vyhrá atlanticku ... [Hlavní diskuze] |
| 22.03.2024 18:46 - lewiswood - Nepochybně si získá stále větší popularitu, protože výrazně pomůže vydělat peníz... [Článek: Úloha hazardních her v lidském životě] |
| 22.03.2024 18:40 - zepaumop - již jsme vše napravili a můžete tipovat. Omlouváme se za zpoždění. 😅 &#... [Hlavní diskuze] |
Poslední články z Nbasket.cz
» Potyčka v Houstonu. NBA bude rozdávat další pokuty a suspendace
» D-Lo se opět stěhuje v rámci výměny mezi Lakers a Nets
» NBA rozdávala tresty za potyčku mezi Phoenixem a Dallasem
» Sacramentu došla trpělivost. Kings propustili kouče Browna
» Bonusy a propagační akce sportovního sázení: jak je využít k výhře
» Přestupové spekulace: Jimmy Butler dává přednost odchodu z Miami
Prostor pro SEO optimalizaci Vašich stránek:
TopUbytko.sk | TopUbytko.cz | Nbasket.cz | Nbasket.sk | Lederbalsam | Fanobchod.cz | Bavlnené rúška | volný odkaz | NBA portal | volný odkaz
Balzám na kůži | volný odkaz | NBA Live | Predám gupky | Predám mečúne | Seo Domény | Texas Holdem | volný odkaz | Bavlněné roušky | volný odkaz