Závod nováčků o Calder Trophy je každý rok strhující podívanou, která zvedá hokejové fanoušky ze sedaček. Vítězem pak může být někdo, kdo se stane později legendou ligové historie, nebo někdo, kdo hned v další sezóně vyhoří a na vrchol se už nevrátí. Všechny týmy mají u sebe nějakého toho nováčka. Ať už takový hráč naskočí do NHL hned z draftu, nebo si po tomto výběru talentovaných mladíků ještě odbude několik sezón v juniorských či univerzitních ligách, vždy je před ním velká výzva. Představme si proto v novém týdenním seriálu "zelenáče" ze všech týmů v letošní sezóně.

Před uzávěrkou přestupů hledali Vancouver Canucks někoho, kdo by jejich celku dodal potřebnou tvrdost. Tu našli v ambiciózním nováčkovi, který svou agresivitou a tvrdostí vynikl už mezi juniory a ve svých prvních krůčcích za Buffalo Sabres si pověst obávaného power forvarda vylepšil. Zack Kassian má za sebou problémovou juniorskou kariéru, ale v posledních letech se z něj stal vzorný typický silový útočník, který vyniká v tvrdosti a umí se i porvat.

Kassian se narodil ve Windsoru, který od Detroitu odděluje pouze řeka Detroit. Vyrůstal však v nedalekých menších městech LaSalle a Kingsville, kde také začal s hokejem. V patnácti letech, když měl jít hrát do dorostenecké ligy, vrátil se do Windsoru, kde si ihned vybudoval pověst zlého muže. Ještě ve stejném roce nakoukl mezi juniory, když odehrál dvě utkání za Leamington, hrající nižší Western Ontario Hockey League. Po sezóně jej draftovali Peterborough Petes, a Kassian se tak stěhoval na druhou stranu provincie.

Ve své nováčkovské sezoně se zapsal velice slušně, bodově vůbec nezaostával za ostatními a dokonce přidal téměř tři čtvrtě stovky trestných minut. Petes, které tehdy vedl Zach Bogosian, ale vypadli hned v prvním kole play-off. Daleko větší roli Kassian dostal na MS do 17 let, kde byl společně s Taylorem Hallem a Mattem Duchenem členem jedné z prvních dvou útočných formací vítězné reprezentace Ontaria.

Další rok hrál Kassian o co nejlepší umístění na draftu do NHL. Po odchodu Bogosiana se stal jedním z vůdců svého celku, kromě skvělého průměru bod na zápas však zvedl svůj počet trestných minut téměř na dvojnásobek. Skauty rozhodně přesvědčil tvrdou hrou. Na utkání nejlepších prospektů CHL, kde hrál pod Donem Cherrym, se prezentoval čistým bodyčekem, kterým vyřadil ze hry Johna Tavarese. Pěknou produktivitou se zapsal také na MS do 18 let, kde dokráčel s Kanadou ke čtvrtému místu.

V létě 2009 jej draftovali Buffalo Sabres, ale Kassian šel přirozeně ještě na pár let do Ontario Hockey League. Přestože dostal na dres kapitánské céčko, vůbec se mu nedařilo, a tak ho Petes vyměnili do rodného Windsoru, kde hrál za Spitfires, tedy opět s Taylorem Hallem. Časem svou hru zvedl a v play-off výrazně pomohl svému týmu k zisku Memorial Cupu. Jenže na konci května 2010 byl Kassian v centru Windsoru zatčen za rvačku a obžalován za napadení. V říjnu téhož roku se s obžalobou dohodl na trestu 25 hodin veřejně prospěšných prací, dotaci 500 dolarů místní charitě a pokrytí nákladů na opravu zubů oběti.

Od té doby se naštěstí uklidnil, přestože se dále prezentoval zákroky na hranici pravidel. S Windsorem prožíval další vydařenou sezonu, v jejíž polovině si zaskočil na MS juniorů do Buffala. Tam dostal dvouzápasový trest za hit na českého obránce Petra Šenkeříka, který tehdy hrál za Havlíčkův Brod. Nakonec však i on získal stříbrnou medaili, pro kterou si ovšem Kanada nepřijela. Na konci ročníku získal své první zkušenosti s profesionálním hokejem, když odehrál play-off v dresu Portland Pirates.

Tuto sezonu začínal na farmě Sabres v Rochesteru, kde sbíral téměř bod na zápas. Toho si nemohlo vedení Šavlí nevšimnout, a když jej povolali do NHL, prosazoval se jak bodově, tak v poli bitkařském. Vancouver v něm po výměně našel to, co opravdu potřeboval, druhé vydání Milana Lucice. Kassianovi nechybí ani střelecké schopnosti, takže se dá očekávat, že se v NHL uchytí nadobro. Má potenciál stát se jedním z vůdců Canucks.